Skutečný problém začíná, když do obýváku potřebujete nacpat i funkci ložnice. Bez hostů se neobejdete, ale permanentně rozložená postel uprostřed místnosti ničí veškerou atmosféru. Řešení přichází v podobě pohovky s úložným prostorem pod sedákem, kde můžete schovat ložní prádlo a deky. Když máte takový kus nábytku, ovlivní to i výběr barev. Světlé odstíny na stěnách opticky zvětší prostor, zatímco tmavá pohovka získá pevný kontrast. Pokud jste sáhli po variantě s rohovým sedacím nábytkem, dávejte pozor na to, aby barva čela sedačky nekřičela s podlahou. Laminát ve světlém dubu a šedá sedačka se rvou o pozornost. Lepší je sladit tóny do podobné rodiny, třeba teplá šedá a dubová hnědá. A co teprve, když potřebujete ubytovat dva hosty najednou? Rozkládací gauč s klik-klak mechanismem může být zachránce, ale jen pokud k němu vyberete správné barvy. Tmavě šedá na mechanismusu skryje případné skvrny od kávy a zároveň neruší celkový klid místno

Estetiku si nechte na konec. "Velvet upholstery" sametové čalounění vydrží v kuchyni překvapivě dlouho, jen ho nesmíte mít u sporáku, kde chytá mastnotu. Vybírejte raději tmavší odstíny nebo látku s ochrannou úpravou proti skvrnám. Když už máte v kuchyni místo na spaní, pořiďte si k tomu "click-clack mechanismus", tedy kovový mechanismus, který jedním pohybem překlopí sedák do lehu. Je to geniální pro malé prostory: ráno ho cvaknete nahoru, dáte polštáře do šuplíku a místnost je zase kuch

Kupodivu, největší výzvou nebyl nábytek, ale doplňky. V malém obýváku nesmíte mít pocit, že jste v muzeu lidové architektury. Jeden hrnec na zdi? Stačí. Místo celé sbírky keramiky jsem zvolila tři staré dřevěné misky na poličce nad postelí s úložným prostorem. A místo těžkých závěsů z pytloviny lehké lněné rolety, které propouštějí světlo a zároveň zakryjí výhled do dvora. Každý kus musí mít svůj důvod, jinak se z malebného interiéru stane skladiště. Menší může být opravdu krásněj