A teď k tomu, co mě na malé zahradě naučilo nejvíc – vrstvení a textury. Když nemůžete sázet do šířky, sázejte do výšky a do hloubky. Použila jsem tři úrovně: na dně půdopokryvný břečťan, nad ním nízké trvalky jako šalvěj a levandule, a pak keře jako pustoryl nebo komuli, které lákají motýly. Všechny rostliny mají stejnou potřebu zálivky, což usnadňuje údržbu. K tomu jsem přidala několik kamenů a dřevěných špalků, aby vznikl přirozený přechod. Zjistila jsem, že právě tyhle detaily dělají zahradu zajímavou i v zimě, kdy všechno zezelená. Zima je mimochodem tvrdá zkouška pro každý garden design. Pokud nechcete, aby vaše terasa vypadala jako opuštěné staveniště, myslete na stálezelené rostliny a strukturu už při náv

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech čtverečních, rychle mi došlo, že každý centimetr se počítá. Hlavní nepřítel? Chybějící skříň na lůžkoviny. Každá sada povlečení, každá deka a hlavně každý polštář navíc končil na gauči, v křesle nebo na podlaze. Bydlení vypadalo jako sklad textilu, ne jako domov. Teprve když jsem objevila kouzlo dekoračních polštářů, všechno se změnilo. Najednou ty samé věci, které dřív překážely, začaly místnost zdobit. Stačilo koupit několik povlaků z různých materiálů a struktura pokoje se proměnila. Z praktického chaosu se stal záměrný styl. A hlavně jsem přestala potřebovat další úložný prostor. Polštáře prostě ležely na pohovce a dělaly par